NEW ZEALAND INFO Tisk E-mail
Napsal(a) kiwi crew   
[03.06.2008]
P10809232.jpg Novy Zeland (v maorstine Aotearoa "Zeme dlouheho bileho mraku") se nachazi JV od Australie v Tichem oceanu. Rozklada se na dvou hlavnich ostrovech - Severnim (115 000 km2) a Jiznim (151 000 km2) a svou velikosti (268 000 m2) je srovnatelny s Velkou Britanii (244 800 km2). Ackoliv je tato zeme svou rozlohou pomerne mala, je znama jako jedna z nejrozmanitejsich a nejkrasnejsich na svete. Jeji scenerie prechazi od nadhernych zelenych destnych lesu s mnoha druhy kapradin, pres bile piskove plaze az po majestatne zasnezene hory. Zeme je proslula svou stale aktivni vulkanickou cinnosti, ktera vytvari uzasna a pozoruhodna mista. Jednim z nich je impozantni Mt. Ruapehu v narodnim parku Tongariro v centru Severniho ostrova, dale napriklad geotermalni oblasti Bay of Plenty. Zvlaste v okoli mesta Rotorua se nachazi mnoho mist, kde lze vyuzit prirozenych vyveru termalnich pramenu vhodnych ke koupeli a obcerstveni unaveneho tela. Zde se take naleza nejvetsi NZ jezero Taupo (606 km2), jenz vzniklo zatopenim rozlehleho krateru po erupci vulkanu. V soucasnosti je Taupo jedno z nejoblibenejsich mist k rekreaci.

4 miliony obyvatel (a cca 50 milionu ovci) radi NZ mezi jednu ze svetove nejmene zalidnenych zemi. Nejvice obydleny a zaroven nejvetsi je region Aucklandu (1 290 000 obyv.), za nim nasleduje region hlavniho mesta Wellington (379 100 obyv.) a Christchurch (378 700 obyv.).
Na Severnim ostrove zije pres 70% vsech obyvatel, jelikoz je zde daleko priznivejsi klima nez na jiznim. Nachazi se v subtropickem pasu, v zime (opacne nez na S hemisfere, tzn. cerven, cervenec, srpen) se zde teploty pohybuji kolem 10´, v lete (tzn. prosinec, leden, unor) kolem 20´- 30´. Jizni ostrov je oproti Severnimu daleko chladnejsi. Nizke teploty ovsem umoznuji jedny z nejlepsich podminek pro zimni sporty na svete. Prakticky pri celem zapadnim pobrezi Jizniho ostrova se tyci rozsahle pohori, zname jako Jizni Alpy (Ka Tiritiri o te Moana), kde se nachazi nejvetsi vrchol Mt. Cook (Aoraki, 3 755 m.n.m, nejvetsi v Australasii).

P1120665.JPG Ackoli je NZ malo zalidnenou zemi (rok 2007 - 4 228 300 obyv.), jeho spolecnost je na druhou stranu velice multikulturni a roznoroda. Vetsinovym obyvatelstvem NZ jsou Evropane, mezinarodne nazyvani jako "Kiwiove" po ikone teto zeme - neletavem ptaku Kiwi. Puvodni obyvatelstvo - Maori (tvorici asi 15%), maji pro vsechny belochy vyraz "Pakeha", coz znamena "bily duch". Maori pochazeji z Polynesie, poprve dorazili na NZ okolo 9. stoleti. Nova vlna pristehovalcu prisla az z Evropy - predevsim z VB, a to po te, kdy anglicky kapitan Cook roku 1769 dorazil k brehum NZ a zabral toto uzemi pro britskou korunu. Svuj nazev tato zeme dostala jiz drive, pojmenoval ji holandsky moreplavec Abel Tasman, ktery roku 1642 pri ceste kolem Australie z Indonesie dorazil k brehum Jizniho ostrova. Pokrtil objevenou zemi jako Niuew Zeeland, podle holandske provincie Zeeland.

V soucasnosti je NZ soucasti britskeho commonwealthu, ma vladu a parlament, oficialni hlavou je britska kralovna. Britska vlajka se objevuje i ve statni vlajce NZ, a to v levem hornim rohu na modrem poli, v prave casti se nalezaji 4 hvezdy Jizniho krize. Ekonomika NZ je zalozena predevsim na zemedelstvi, prumyslu a turismu. Oficialni reci je anglictina a maorstina, ktera zaziva, stejne jako maorska kultura, svou renesanci.

Kulture Maoru (maoritanga) lze pravdepodobne nejlepe porozumet pri navsteve "marae", coz je posvatne a respektovane misto (pred urcitou setkavaci budovou, tez pouzivano pro budovu samu). Je to spiritualni uzemi (setkava se zde smrt a zivot), puda pratelstvi, lasky a tradic. Uziva se zde pouze maorskeho jazyka (maori reo). Pri vstupu se provadi vitaci ritualni tance, promluvy jsou prerusovany pisnemi (waiata), ktere vede zasadne zena. Pozdrav se provadi podanim ruky a pritisknutim nosu obou ucastniku (hongi).
Maorove jsou otevreni, pratelsti a pohostinni, pri hostinach se podava tradicni jidlo zvane "hangy", ktere se sklada ze sladkych brambor (kumara), zeleniny a masa. Pokrm je pripravovan ve vyhloubene jame v zemi, jez je zasypana rozhavenymi kameny. V davnych valecnych dobach bylo toto jidlo pripravovano z masa lidi - porazeneho valecneho protivnika, na dukaz sily a vitezstvi. Maorove svou prevahu rovnez ukazovali tradicnim valecnym tancem "haka", jez mel kazdy kmen specificky rozdilny. Tanec je provaden muzi hromadne dupanim, tlucenim dlani do hrudi a stehen, provolavanim pisne "haka" a vyplazovanim jazyka (delka jazyka predstavuje miru jejich hrozivosti). Valecnici jsou potetovani v obliceji (moko), ci jinde na tele, jsou jednoduse a nepriliz mnoho odeni a okolo krku nosi nahrdelnik, talisman vyrobeny nejcasteji z "pounamu" - nefritoveho jadeitu, Maory velice ceneny pro svou silu, tvrdost a krasu.


TE RAUPARAHA´S HAKA............................. Maorska valecna pisen kmene Rauparaha
Ka mate, ka mate...........................................To je smrt, to je smrt
Ka ora, ka ora.................................................To je zivot, to je zivot
Ka mate, ka mate
Ka ora, ka ora
Tenei te tangata puhuruhuru........................ To je ten zarostly muz
Nana i tiki mai whakawhiti te ra..................... Ktery zaridil, aby pro mne opet zarilo slunce
Upane, upane........................................... Na zebrik, na zebrik
Upane, kaupane........................................... Az nahoru
Whiti te ra....................................................Slunce sviti.


zeland_0062.jpg Zakladni maorske fraze:
Kia ora.......................................Dobry den., Dekuji., Na zdravi...
Ka kei te anu............................. Na shledanou.
Ke te pehea a koe?................... Jak se mas?
Kapai ahu................................. Mam se dobre.
Ke te pehea a koe?................... Jake je tve jmeno?
Ko Marketa toku ingoa................. Me jmeno je Marketa.
Ka hore ahau e mohio................. Nerozumim maorsky.
Ka pai te rangi ataahua............... Jaky pekny den.
Kei whea a... ............................ Kde je...
He aha te kupu maori mo... .......Jake je maorske slovo pro...
Haere mai.................................Pojd sem.
waiata - Ra whanau kia koe!......pisen k narozeninam - Happy birthday to you!




Maorska cislice:
tahi........ 1
rua......... 2
toru....... 3
wha....... 4
rima....... 5
ono........ 6
whitu..... 7
waru...... 8
iwa........ 9
teku..... 10
Aktualizováno ( [14.01.2009] )