|
Napsal(a) maida+juan
|
|
[13.10.2008] |
V sobotu 20.9. opoustime Hastings a maor. papa Oze a jedeme vsichni tri do surfarske mekky Gisborne {cca 45 tis. obyv.], nejvychodneji situovaneho mesta na NZ. Prave zde 9. rijna 1769 pristal kapitan James Cook poprve na NZ. Shledal, ze tato zatoka nic nenabizi a pojmenoval ji Poverty - Chuda. V soucasnosti je ovsem Gisborne rozkvetajici mesto s rozvijejici se sferou zemedelstvi zamerenou predevsim na pestovani kiwi a avokada, v neposledni rade take na vino, coz je viditelne v mnozstvi vinic v okoli. Gisborne je rovnez znamy jako "Mesto mostu", ponevadz jim protekaji tri reky - Turanganui, Waimata a Taruheru.
Prijezd do Gisborne nas z pocatku moc nenadchl, privitala nas roztahla hlavni trida a pomerne malo zelene. Ovsem po te, co jsme nasli bydliste Kati a Petra a trochu se rozkoukali, zjistili jsme, ze tohle misto je jednim z tech, kde muzete s prehledem zakotvit na dlouhy cas a rozhodne se nudit nebudete. Zajimava muzea, galerie, kluby, hodne mladych lidi a krasne okoli s nekolika pisecnymi plazemi se skvelymi podminkami pro plavani, surfovani, nebo jen takoveho toho povalovani :]
Stravili jsme zde nekoliko krasnych a slunnych dni {Gisborne je jedno z nejslunecnejsich mest na NZ}, nechali jsme se zasvetit od K. a P. do surfarskeho umeni - je to drina, chce to zkouset porad a porad, nez zjistite jak chytit vlnu, jak se postavit se a jak vubec s prknem zachazet, aby vas poslouchalo. Musi se nechat, ze Petr se pres zimu {!} dost vypracoval a jezdi tak, ze mu uz lidi i tleskaj :] Nicmene... V pondeli se s nami louci Ondra a jede zpet na zakladnu do Hastings a za praci, ocekavaje, ze se konecne naka naskytne. My odjizdime az o par dni pozdeji, ve stredu rano vstavame v 5 hod. na vychod slunce, ktery je v Gisborne videt na NZ jako prvni {jinak vubec prvni na svete vychazi slunko na Chatam Islands, ktere patri NZ}. Moc krasne, i kdyz hooodne ospale rano. Od tud vyrazime pri pobrezi smerem dal na sever, prozkoumat zatoku Tolaga, kde se nachazi nejdelsi 660 m dlouhe molo, do roku 1965 fungujici k nakladani prepravniho zbozi na lode, dnes uz jen historicka atrakce. Nadherne pocasi nas pak pouta na pisecnou plaz a cele odpoledne travime koupackou a opalovackou. Vecer vyrazime opet na cesty, nejedeme ale dal na S pri pobrezi, nybrz planujeme cestu pres stredozemi do zatoky Bay of Plenty. Vracime se pres Gisborne, kde na jedne z plazi nahodou potkavame K. a P., uklizejici sva prkna do vanu a jedeme s nimi na vernisaz do maorske galerie - prave v Gisborne maorska historie, kultura a jazyk {Te Reo Maori} citelne proziva renesanci. Soucasti vystavy, jejiz motto znelo "Tomorow is a mystery. Yesterday is a history. Today is a gift and that is why it is called the present.", krome maleb a pletenych skulptur byla pusobiva maorska performace v podobe proslovu a zpevu v maor. jazyce a valecneho tance haka v podani zen i muzu - necekany a silny zazitek. Jidlo a piti, vernisazim priznacne, to vse jen dovrsilo. Tak takove bylo nase rozlouceni s Gisborne.
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved |
|
Aktualizováno ( [13.01.2009] )
|
Prijezd do Gisborne nas z pocatku moc nenadchl, privitala nas roztahla hlavni trida a pomerne malo zelene. Ovsem po te, co jsme nasli bydliste Kati a Petra a trochu se rozkoukali, zjistili jsme, ze tohle misto je jednim z tech, kde muzete s prehledem zakotvit na dlouhy cas a rozhodne se nudit nebudete. Zajimava muzea, galerie, kluby, hodne mladych lidi a krasne okoli s nekolika pisecnymi plazemi se skvelymi podminkami pro plavani, surfovani, nebo jen takoveho toho povalovani :]